Malé velké věci
Příspěvky
Asi to viděla jinak …
Asi to viděla jinak …
Dnes jsem byla v našem infocentru kupovat pohledy našeho města. Chodím tam ráda. Nikdy tam není narváno, kromě toho je infocentrum umístěno v jedné staré budově, která připomíná staré dobré časy.
Vybrala jsem si pár pohledů a položila je paní na pult. Přebrala je a povídá… tyhle jsou za 5 korun, to je celkem 40 a tenhle jeden je za 7. V tu chvíli začala s kolegyní řešit nějaký interní problém, co tiskne, proč to tiskne, jaké lístky tiskne a pro koho…. Stále se dívala do počítače a mluvila s kolegyní. Položila jsem na pult padesátikorunovou minci, ale paní si toho ani nevšimla a pokračovala v konverzaci. No nic, řekla jsem si, zatím si orazítkuji ty pohledy…. A tak jsem razítkovala, dávala si na čas, ale od té paní jsem nedostávala žádný signál, že by se něco mělo nějak posunout…
Než jsem vrazila razítko na poslední kousek …povídám : „ Myslíte, že až to dorazítkuju, budu moci odejít???“ ??? No, to jsem si dala!
Paní na mne zasyčela : „Máte snad nějakej problém?“
„No, ráda bych už šla, tak čekám, až to tu nějak dořešíme“
„ Nevidíte, že hledám kód na tenhle pohled ??!!“
… neviděla jsem, že hledá kód na pohled, vůbec jsem netušila, co dělá, když nahlíží do monitoru, jen jsem vnímala, že mne nevnímá a baví se s kolegyní, jako bych tam snad ani nebyla. Připadala jsem si tam jaksi navíc a obtížná.
Aha, paní našla kód, řekla 47, vzala si tu padesátku a vrátila mi 3 kačky… Povídám na shledanou a vážně jsem snad ani nečekala, že mi někdo odpoví. Odpověděla mi ta druhá paní, co tam tiskla ty lístky.
Z infocentra jsem dorazila na sraz s holkama postcrosserkama a tak se chlubím koupenými pohledy a vyprávím jim, co jsem právě zažila v infocentru a dodávám, ještě štěstí, že jsem kliďas a že mne to nerozčílilo …jen jsem se pozastavila nad tím, jak jsem se tam dost dlouho cítila, jako bych byla vzduch.
Celá historka ještě měla dohru. Za 2 hodiny, když jsme se rozešly, mi přišla zpráva od jedné účastnice srazu :
Tak jsem byla ještě taky v infocentru a když jsem platila pohledy, tak tě tam ta paní zmínila, že nechápe o co ti šlo. Říkala to té druhé. Asi jsi její dnešní TOP zákazník
Ha ha....
Tak to je vtipný
A to mne nezažila,když jsem nasraná
No já jsem si říkala, jestli se mám ozvat, že tu "protivnou" znám a že jsem slyšela i druhou verzi, ale pak jsem radši jen zaplatila a odešla. Zase měly spoooustu práce na netu
No máš recht.... já z toho mám legraci
No já taky
Tak si říkám, že to ta paní z infocentra asi viděla jinak …..
Nesnažte se odolávat změně...
„Nesnažte sa odolávať zmene, ktorá vám prichádza do cesty. Namiesto toho nechajte žiť život skrze vás. A netrápte sa tým, že sa váš život obrátil hore nohami. Ako môžete vedieť, že to, na čo ste doteraz boli zvyknutí, je lepšie, ako to, čo prichádza?“
Elif Shafak (z knihy: Štyridsať pravidiel lásky)
Prostě psi, psíci, štěňata, mazánci, mazlíci, .. to mne nikdy neomrzí ...
BEST FUNNY DOGS COMPILATION 2015 - 30 Minutes of Best Dog and Puppy Fails! https://www.youtube.com/watch?v=APoCpZOrI4w
... tedy až na případy, kdy je to trápení zvířat...
Jak Amy říká, v dnešním světě kde společnost žije z pochybností druhých, je láska k sobě to nejdůležitější
Je to těžké, mít se rád, když kolem je tolik kritiky a předsudků ... Dávám Jamy palec nahoru za odvahu :-) - díky tomu je svět zas o trochu hezčí.
MÁMA TŘECH DĚTÍ SE POLONAHÁ POSTAVILA DOPROSTŘED ULICE. SLEDUJTE, JAK LIDÉ REAGOVALI NA JEJÍ TĚLO!
BIG HUG
20.10.2014 Dnes se mi stala zvláštní věc, zaparkovala jsem u Kauflandu abych si skočila si rychle pro vařenou červenou řepu, kterou tak miluji. Spěchala jsem , abych byla ve 4 u Jitky . Když vyjdu ven, tak před mým autem stojí velká dodávka. Nu což, počkám, říkám si a nebudu se stresovat, v nejhorším Jitce zavolám, že mne někdo zdržuje blbým parkováním.. Zatím jsem vytáhla rohlík a cpala se jím a koukala po lidech, jak spěchali, bůhví kam… Najednou slyším volání , otočím se a sympaťák se na mne usmívá a říká… tak to bude za cígo, nebo za pusu, nebo za objetí - kde máte manžela ?? Já na to, že žádného nemám a že bych brala to objetí. A tak jsme se tam objali, pořádně a poctivě, jako staří přátelé. A pán mi povídá, ať se stavím u něj v obchodě,něco jako pro odškodnění a že se pěkně z toho objímání nabil. Já na to, že nápodobně a že objetí nic nestojí a padne všem…. Páni !! To by bylo něco, kdybychom se s cizími lidmi na ulici jen tak, v dobrém a pro nic, za nic, objímali !!!To by byl veselý svět No ne???
